Acidofilus - přátelská bakterie

Zdroj: Nutritional Freedom Association (www.nutritionalfreedom.org)

Mnohé výzkumné práce zabývající se účinky této bakterie na zdraví člověka potvrdily, že nejenže mu neškodí, ale vysloveně mu prospívá. Už před více než 100 lety popsal význam těchto bakterií pro zdraví a dlouhověkost člověka nositel Nobelovy ceny Ilja Mečnikov. Zjistil, že lidé v určitých oblastech jižní Evropy žijí v porovnání s jinými částmi světa déle. Připisoval to faktu, že jejich strava obsahovala velké množství kyselého mléka, ve kterém už při jeho přípravě hrála důležitou roli jistá bakterie. Mečnikov ji nazval Lactobacillus bulgaricus. Později se však zjistilo, že ještě účinnější bakterií je Lactobacillus acidophilus, která v trávicím traktu přežívá déle než 10 dní, zatímco většina jiných prospěšných bakterií zaniká už po 5 dnech.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2001 definovala skupinu prospěšných bakterií, které při podání v dostatečném množství vedou ke zlepšení zdravotního stavu hostitele. Označila je názvem probiotika. Patří sem i Lactobacillus acidophilus. Prospěšná aktivita probiotik se projevuje především v tom, že potlačují růst choroboplodných střevních bakterií, mezi které patří např. koky, klostridie, bakterie koli, ale i viry či plísně. Je to důležité především proto, že v současnosti se velmi zvýšil výskyt různých mykóz (houbovitých infekcí), které postihují nejen pokožku, ale i jednotlivé vnitřní orgány. Nejčastěji se jedná o výskyt plísně Candida albicans, která, kromě jiného, způsobuje různé poruchy trávení. Léčba mykóz je zdlouhavá a často i neúspěšná. Pacient musí často užívat i více druhů léků (např. antibiotik), dokud se jeho stav nezačne zlepšovat. Tyto léky však utlumí růst všech bakterií – i těch prospěšných, a tak se pacient dostává do začarovaného kruhu, ze kterého zdánlivě není východisko. K přemnožení choroboplodných mikroorganismů ve střevě může dojít i po antibiotické nebo imunosupresivní léčbě. Správná funkce trávicího ústrojí, a tím také celého organismu, je podmíněná neustálou souhrou přirozené mikrobiální flóry střeva a jeho sliznic.

Člověk přijme v průběhu svého života až několik tun různých látek, které mohou vyvolat různé toxické, zánětlivé či alergické reakce, navíc s možností spuštění procesu nádorového bujení nebo poruch autoimunity. Dostatečné množství acidofilu, který se po perorálním (ústním) podání opět ve střevě zaktivizuje, však zabezpečí obnovení prospěšné bakteriální flóry, která škodlivým bakteriím nedovolí, aby znovu „převzaly velení“. Acidofilus kromě toho podporuje ve střevě tvorbu kolicinu - látky s antibiotickým účinkem, proto může zvládnout slabší zánět i bez užívání antibiotik. Potlačení infekce a zánětu, a tím i úprava trávení, se často projevuje zlepšením stavu celé pokožky, především pleti. Dobré výsledky vykazuje užívání acidofilu hlavně při pleti s akné. Podle statistických údajů velká část mladé populace Evropy trpí plísňovým onemocněním kůže, což se dává do souvislosti s častým užíváním antibiotik.

Fyziologická mikroflóra střeva aktivně ovlivňuje celou naši existenci, protože značně posiluje imunitu. Snižuje přilnavost choroboplodných zárodků na střevní sliznici, produkuje kyselinu mléčnou, peroxidy a antibakteriální látku bakteriocin. Svými imunomodulačními účinky stimuluje specifické i nespecifické imunitní reakce. Dlouhodobý efekt jejího účinku umožňuje vyvolat odpověď lymfatických buněk imunitního systému sliznic střevního traktu, což se projeví potlačením chorobných procesů nejen ve střevě, ale následně i v celém organismu. Kromě potlačení množení choroboplodných zárodků odbourává alkohol, žlučové kyseliny, snižuje hladinu cholesterolu, pomáhá při zpracování mléčných bílkovin, aminokyselin, tuků a laktózy. Zúčastňuje se rovněž velmi důležité syntézy vitaminů skupiny B.

Udržování „střevní hygieny“ má i další kladné účinky na náš organismus. Pravidelná očista tlustého střeva a jeho kolonizace prospěšnou mikroflórou zabezpečuje, že se toxické látky a zbytky strávené potravy průběžně odstraňují, takže hnilobné bakterie ztrácejí živnou půdu. Takto se dá aktivně předcházet nejen vzniku zánětlivých procesů v tlustém střevě, ale i tomu nejzávažnějšímu procesu - vzniku rakovinového bujení. Výborně se přitom může uplatnit spolupráce bakterie acidofilus s vlákninou, která čistí střevo mechanicky. Dostatečně účinná přátelská mikroflóra střevního traktu, jejíž nejdůležitější součástí je Lactobacillus acidophilus, dokáže odstranit i nepříjemný zápach z úst, často zapřičiněný rozkladným procesem ve střevech. Obnovení prospěšné střevní bakteriální flóry v kombinaci s účinnou a pravidelnou očistou tlustého střeva potřebuje čas od času každý z nás. Preventivně, ale i při úpravě přechodných nebo přetrvávajících problémů s trávením.

Zdroj: Nutritional Freedom Association (www.nutritionalfreedom.org)